PS: v případě, že se špatně zobrazí zápatí stránky, stiskněte klávesu F5 (refresh).
Spuštěny webové stránky Centra pro výzkum organizačních kultur
Hlavním posláním Centra (C.V.O.K.) je poskytování informací a provádění výzkumů v oblasti organizačního chování a organizačních kultur.
V časopisu CVOK Online jsou publikovány původní odborné články tématicky zaměřené na teorii a praxi z oblasti organizačních kultur, firemního klimatu a lidských zdrojů (HR) včetně prezentace sdělení a odkazů na multimediální zdroje.
Studentský projekt organizační kultura a její role v řízení lidských zdrojů.
Podílejte se a vyzkoušejte si dotazníkové šetření (10-15 minut) zaměřené na zjištění typu organizační kultury vaší organizace zdarma.
Tyto webové stránky
Tyto webové stránky si kladou za cíl informovat veřejnost (nejen odbornou) o teoriích emoční inteligence. Problematikou emoční inteligence se zabývám déle než 3 roky a za tu dobu jsem zejména ze zahraničních zdrojů (viz. menu vlevo) nasbíral mnoho užitečných informací. Jsou manifestem emoční inteligence.
Za základní poznatky považuji zejména, že:
emoční inteligence se skládá ze čtyř složek, jak je definovala skupina MSC nikoliv pěti složek, jak je definoval Daniel Goleman. Důvody vzniku tohoto problému diskutuji v článku MSC vs. Goleman
většina testů emoční inteligence neměří emoční inteligenci, přesněji neměří nic nového, co lze za emoční inteligenci označit - jedná se pouze o další osobnostní testy
většina české odborné psychologické veřejnosti bohužel nečte články a knihy o emoční inteligenci v originálních zahraničních zdrojích a není schopná zjistit tak, že Golemanova teorie je založena na čistě komerčním základu. Viz Heinova kritika
emoční inteligence je určitý potenciál mozkových procesů nikoliv prostý souhrn rysů osobnosti. Od emoční inteligence je proto třeba odlišit osobnostní rysy, které s ní bezprostředně souvisejí, které však mohou být vlastnostmi sami pro sebe (nezahrnuje takové vlastnosti jako spolehlivost, empatie!!!!!, přizpůsobivot, inovace, ctižádostivost, iniciativa a další)
kdyby nemohl Goleman pracovat s populárními pojmy, které svérázně začlenil do emoční inteligence, pak by nebyla žádná jeho teorie. Motivace je považována ve většině teorií osobnosti za základní složku osobnosti (nikoliv Ei) a empatii je možné přiřadit maximálně ke složkám sociální inteligence, nemluvě o zneužití v dnešní době populárních a filozoficky významných pojmů sebeuvědomění a sebeovládání
je třeba rozlišovat mezi pojmy EI (vrozený potenciál emoční inteligence) a EQ (aktuální výší měřitelnou testy)
emoční inteligence není protikladem běžné inteligence, není to převaha
hlavy nad srdcem – je to jedinečný průsečík obou. (CARUSO in FREEDMAN, 2004). Ukázalo se totiž, že mysl, emoce a tělo nepracují odděleně, ale působením biologických procesů jsou naopak úzce propojeny (GOLEMAN, 1997)
emoční inteligence není zárukou úspěchu v profesním životě, veškeré výroky v tomto směru je třeba podložit výzkumy bez zahrnutí osobnostních rysů s emoční inteligencí korelujících
aktuální výši emoční inteligence (EQ) lze zvyšovat, a k tomu je nejdůležitější zejména osa sebeuvědomění - sebeovládání, a tedy lidé s vyšším sebeuvědoměním mohou mít i vyšší emoční inteligenci = (moje hypotéza)
myslím, že emoční inteligence je důležitá pro kreativitu, neboť kreativní lidé jsou nejčastěji postiženi emoční nevyrovnaností - kdyby na své emoční inteligenci a sebeuvědomění více pracovali, neskončili by špatně (ze známých osobností např. Mozart, Petr Novák, Michal Tučný a další...) = (moje hypotéza)
Daniela Golemana osobně neodmítám, většina informací, které shromáždil totiž stejně náleží jiným, ale souhlasím s ním ve tvrzení, že sebeuvědomění je v dnešní době nezbytnou dovedností (podle mne však nepatří do emoční inteligence, ale do filozofie, a psychologie je pouze jednou z cest jak jej dosáhnout)
Jednou ze sporných otázek při studiu emoční inteligence je fakt, že některé dále jmenované teorie se týkají emocí a inteligence, kdežto jiné zasahují do širších oblastí. Proto bude užitečné na tomto webu také probrat základní pojmy jako emoce, inteligence a jejich vzájemnou interakci (MAYER & SALOVEY & CARUSO, 2000).
