 |
|
|
|
Od té doby, co se začala odborná veřejnost pojmem emoční inteligence zabývat, objevilo se již mnoho jejich různých výkladů. Snad nejznámější přístup vytvořil její popularizátor Daniel Goleman, který v podstatě přepracoval původní práci profesorů Jacka Mayera a Petera Soloveye, zakladatelů vědy o emoční inteligenci. Protože však o jejich příspěvku není veřejnost v našich krajích informována, rozhodl jsem se jej porovnat právě se známým Golemanovým modelem.
Salovey s Mayerem definovali emoční inteligenci původně jako „součást sociální inteligence, která zahrnuje schopnost sledovat vlastní i cizí pocity a emoce, rozlišovat je a využívat těchto informací ve svém myšlení a jednání.“ (Peter Salovey & J. D. Mayer: „Emotional Intelligence“, Imagination, Cognition, and Personality, 1990)
Goleman tuto původní definici přepracoval ve svůj model pěti kvalit a 25 kompetencí emoční inteligence, o kterém se Steve Hein vyjádřil jako o Golemanově komerční definici. Důvodem, proč tak učinil je fakt, že Golemanova definice slouží ke konzultacím jeho consorcia k obchodním firmám a nadnárodním korporacím, které tyto emoční kompetence požadují po svých zaměstnancích. Za komerční je označována hlavně proto, že na ní Goleman vydělal pořádný balík peněz a jeho definice slouží více komerčním účelům než vědě.
Původní Golemanova definice zní: „Emoční inteligencí se rozumí schopnost vyznat se sám v sobě i v ostatních, vnitřní motivace a zvládání vlastních emocí i emocí cizích.“ (Goleman: „Práce s emoční inteligencí“, 1999)
Komerční model emoční inteligence Daniela Golemana (s pěti oblastmi)
Povšimněte si, že jsem záměrně uvedl jeho definici z roku 1999 (originál vyšel 1998), neboť překlad knihy Emoční inteligence z roku 1997 (originál vyšel 1995) ve mne vyvolává značné rozpaky. V překladu totiž Golemanovu interpretaci definice uvozuje následující věta: „Ve své základní definici emoční inteligence shrnuje Salovey Gardnerovu typologii personální inteligence. Tyto schopnosti rozšiřuje na pět hlavních oblastí:1. Znalost vlastních emocí. Sebeuvědomění, 2. Zvládání emocí, 3. Schopnost sám sebe motivovat, 4. Vnímavost k emocím jiných lidí, 5. Umění mezilidských vztahů.“
Tuto interpretaci jsem dosud nalezl pouze v českém překladu Markéty Bílkové knihy Emoční inteligence vydavatelství Columbus. Podlé mého názoru a z četných zahraničních zdrojů, však ve skutečnosti jde o původní přepracovanou Golemanovu definici, nikoliv o definici Mayera a Saloveye.
Definice emoční inteligence dle Mayera, Saloveye a jejich nového kolegy Carusa (čili skupiny MSC) z roku 1997 je od Golemanovi definice odlišná: „Emoční inteligence je schopnost vnímat emoce; schopnost přistupovat a navodit emoce tak, aby podporovali myšlení; schopnost porozumění emocím a emočnímu vědění, a schopnost uváženě řídit emoce tak, aby sloužily k rozšíření emočního a intelektuálního růstu.“ (Mayer & Salovey, 1997)
Místo pěti základních kvalit emoční inteligence (jako je tomu původně u Golemana) pracuje definice skupiny MSC se čtyřmi oblastmi. Tyto čtyři oblasti podle mého názoru blíže charakterizují vztah mezi emočním sebeuvědoměním a emočním sebeovládáním. Sféra emočního sebeuvědomění je realizována prostřednictvím amygdaly, hlavní součásti limbického systému. Tuto činnost koordinují (ovládají -> z toho odvozeno také emoční sebeovládání) prefrontální laloky, které jsou součástí neokortexu. Tedy emoční a rozumové procesy, které pracují ruku v ruce.
Toto mé tvrzení potvrzuje dokonce i Golemanův výrok!!!: „Svou vzájemnou komplementaritou se stávají limbický systém a neokortex, amygdala a prefrontální laloky rovnoprávnými partnery v psychickém životě.“ (Goleman: Emoční inteligence)
Všechny čtyři uvedené oblasti definice MSC pracují jak s emočním sebeuvědoměním, tak s emočním sebeovládáním. Je tomu tak proto, že platí Carusovo tvrzení o emoční inteligenci: „Je velice důležité pochopit, že emoční inteligence není protikladem běžné inteligence, není to převaha hlavy nad srdcem – je to jedinečný průsečík obou.“
Ostatně podobně se vyjádřil i Goleman: „Nové paradigma nás pobízí k vytvoření harmonického vztahu mezi city a rozumem.“ (Goleman: Emoční inteligence)
 |
|
Created by MPECHAC 2005 ©