Emoční inteligence

Heinova kritika testů emoční inteligence

Podle Heina lze za testy emoční inteligence vydávat pouze testy MEIS a MSCEIT, neboť reprezentují správnou definici. Hein také věří, že již brzy přijde konec měření osobnostních dovedností a schopností, které tvrdí, že měří emoční inteligenci.

Od té doby, co se rozšířili jiné testy (kromě MEIS, MSCEIT) jako testy EI, shodla se akademická rada, že všechny tyto ostatní testy jsou pouze novou formou osobnostní testů, a proto neměří vskutku nic nového pod sluncem. Článek Roberta McCrae v knize Reuvon Bar-Ona The Handbook of Emotional Intelligence nabízí jedno z nejlepších vysvětlení, proč je tak zavádějící nazývat test Goleman/Hay McBer ECI 360 testem emoční inteligence. McCrae například poukazuje na skutečnost, že věci jako optimismus, bychom měli spíše nazývat osobním rysem než formou inteligence.

Jak pochopíme, problém osobnostních rysů tkví v:

Hein ve svém příspěvku vyjádřil upřímné znepokojení nad situací, kdy tyto ostatní testy zaplavily trh a jsou nadále podporovány. Starost má hlavně z důvodu jejich schválení jako testů emoční inteligence, přestože zkušenosti akademických pracovníků s těmito testy tvrdí pravý opak. Obává se také, že je jediným člověkem, který usiluje o jejich zánik.

Nejpozoruhodnějšími testy této kategorie jsou Emotional Competence Inventory (ECI 360) Daniela Golemana a EQ Inventory (EQi) Reuvona Bar-Ona. Hein souhlasí s rozhodnutím akademických výzkumníků, kteří usoudili, že žádný z testů se nekvalifikuje jako test emoční inteligence. Cítí proto politování a zklamání, že bylo mnoho lidí oklamáno za účelem koupě těchto testů jako testů EI.

Základními problémy testů ECI a EQi:

Test MEIS a MSCEIT

Začátkem roku 1990 byl v publikaci Mayera a Saloveye poprvé použitý pojem „emoční inteligence“. Mayer a jeho kolegové se poté pokusili vyvinout test schopností. Příklad testu schopností měl být testem k vyplnění, kde je uveden jeden aktuální vzor (sebe-hodnotící test k vyplnění měl jednoduše zjistit, jak rychle test vyplňovat).

V testech používaných Mayerem a jeho skupiny jsou pokládány otázky na identifikaci emocí z obličejových výrazů na fotografiích (například Mayer, J.D., DiPaolo, M.T., & Salovey, P. (1990). Bylo objeveno, že mnoho lidí je v této schopnosti úspěšnějších než jiní. Tento a další testy vedli vědce k rozhodnutí, že existují zázračné děti s vysoce rozvinutou emoční inteligencí. Od roku 1990 pokračovali výzkumníci v hledání cest ke zdokonalení spolehlivosti a ověření platnosti testů. V posledních letech srovnali výsledky testů s měřením osobnostních rysů a měření tradiční inteligence. Výsledky spolehlivě potvrdili, že vskutku tyto testy měří nově identifikovanou formu inteligence.

Hein upozorňuje, že skupina MSC byla v posledních 10 letech velice obezřetná v závěrech svých výzkumů a nepřeháněla žádné tvrzení. Navíc jednotliví členové nejsou motivováni výdělkem z prodeje testů. Zkrátka skupina MSC řadí na první místo výzkum a rozšíření poznatků o lidské podstatě.

Když se objevila Golemanova kniha, rozhodla se skupina MSC zabývat zneužitím pojmu pojmu emoční inteligence. V roce 1995 důkladně shrnuli kritéria užití pojmu emoční inteligence jako mnohostranného testu v článku Emotional Intelligence as Zeitgeist, Personality and Intelligence (následují jeho shrnutí).

Jak vyplývá z tohoto článku, tak EQi test Reuvona Bar-Ona má velice zajímavou minulost. Raná verze tohoto testu byla totiž vyvinuta Reuvenem předtím než slyšel o pojmu emoční inteligence. Bylo to v době, kdy pracoval jako student na své disertační práci. V té době vytvořil psychologický test well-being, který nikdy neoznačil jako test EI. Zdá se tedy, že byl Bar-On motivován Golemanovou knihou a využil marketingu, aby test propagoval za test emoční inteligence. Mayer vyslovil zároveň námitku vůči jeho definici EI a tvrzení, že jeho test ji měří.

Nedávný vývoj však ukazuje, že Bar-On a tým MSC evidentně spolupracují na dohodě o veřejné definici emoční inteligence a porozumění tomu, co každý z testů měří. Fakt, že Mayer napsal dvě kapitoly v Bar-Onově knize je dostatečným znamením této spolupráce.

Jiným znamením je to co si můžeme přečíst na EMONETu a co Bar-On prohlásil:

Ačkoliv je EQ-i prvním testem emoční inteligence, který byl původně publikován jako psychologický test, může přesněji popisovat sebe-hodnotící měření emočních a sociálních kompetencí v chování, které poskytuje odhad jedné emoční a sociální inteligence. (EMONET digest 403, May 2000)

Toto prohlášení je shodné s myšlenkou, kterou Reuven uvedl v knize The Handbook of Emotional Intelligence. Koneckonců v manuálu, který se objevil s testem EQi, se vysvětluje měření EQi takto: „Emoční inteligence je tedy souhrnem schopností, kompetencí a dovedností, které neslouží k poznání, ale ovlivňují způsobilost být úspěšný tváří v tvář útrapám a nátlaku.“ (Bar-On, R. (1997). The Emotional Quotient Inventory (EQ-i): Technical Manual. Toronto, Canada: Multi-Health Systems.)

Bar-On tedy bere na vědomí, že EQi je sebe-hodnotící test. Jako všechny sebe-hodnotící testy usnadňuje testovaným hodnocení a správné sebepoznání. (Zejména když do testu vcházejí prohlášení typu: „Jsem schopný identifikovat moje pocity.“)

Bar-Onův test je k dispozici u firmy Multi-Health Systems, kteří jej doposud podporují jako test emoční inteligence. Již zhruba dva roky MHS mluví o tom, že bude na prodej test MSCEIT, ale zatím nemají povolení k prodeji veřejnosti. Mají exklusivní kontrakt s MSC, kteří naneštěstí zamezili někomu jinému prodej testu. V této době zatím MHS vydělává hodně peněz prodejem Bar-On EQi. Zřejmě tedy nemá důvod být motivováni naléhat na povolení MSCEIT. Povzbuzuji vás tedy ke kontaktu s nimi a žádám, aby byli rychlejší.

Hein má zájem na takovém testu, který má jasnou filozofii jako: „Ať je člověk chytrý, nepoctivý nebo má malou znalost literatury emoční inteligence, může být schopen relativně snadno vyčíslit správnou odpověď.“ Výzkumníci označují činnost těch, kteří záměrně lžou v sebe-hodnotících testech jako impression management.

Kuriozita

Zkušenostní data ukazují na podstatný vztah mezi EI a existujícími osobnostními mírami. Kuriózně jsou nyní používány tyto závislosti jako nosný diskriminant platnosti (validity) a řádné spolehlivosti (reliability) EI (více Bar-On, 2000). Například nedávná studie Dawda and Hart (2000) odhalila průměrnou korelaci přibližně 0.50 mezi mírou Big Five Personality Factors (neurotismus, extroverze, otevřenost, ochota, zásadovost) a celkové EI odvozené z Bar-On Emotional Quotient Inventory (v Table 7, p. 807).

Zpráva relativní nezávislosti každé z Big-Five Factors (v Costa & McCrae, 1992), tak naznačuje, že data z Bar-On Emotional Quotient Inventory nejsou ničím, neboť průměr složených Big-Five Personality constructs ukazuje na přesvědčující a zároveň velice slibný nízký neurotismus.

Steve Hein's Emotional Intelligence Site - EQ Institute Home Page , Academic/Serious - June 2002: „Emotional Intelligence Tests“;

Model emoční inteligence S. Heina

EI vs. EQ (S. Hein)

Heinova kritika skupiny MSC

Created by MPECHAC 2005 ©