Osobnost

Afektivní logika

Monografii, kterou věnoval tomuto výkladu, nazval Ciompi Emocionální základy myšlení (s podtitulem Nástin fraktální logiky afektů). východiskem jeho teorie je empiricky prokazatelná funkční komplementarita cítění a myšlení; Ciompi hovoří o "emocionálních základech myšlení", které jsou podle něho zjevné jako "afektivně-kognitivní dynarnismy", zejména v psychosociálních jevech.

Filozofickým východiskem Ciompiho pojetí je postmoderní epistemologická skepse k možnosti poznání nějaké absolutní pravdy, resp. postmoderní epistemologický relativismus či umírněný gnozeologický konstruktivismus. Jeho teorie má velmi blízko kk současné, dosti módní "teorii chaosu" ("deterministického chaosu"), resp. jemu příbuzných konceptů, jako je např. "disipativní struktura" (zejména fraktální logika afektů). I. Prigogina a další. Společným jmenovatelem jsou zde tzv. "nelineární systémy" (afektivní systém je chápán jako zvláštní případ těchto systémů).

Termín afektivní logika má podle Ciompiho dvojí význam: je jím míněna jak logika afektů, tak také "afektivita logiky", ale důležité je, co je míněno logikou - k tomu se dostaneme později. Základním postulátem Ciompiho teorie je tvrzení, že každá aktivita má vedle kognitivních také emocionální komponenty, "bez emocionální pohnutky neexistuje žádná akce"; jinak řečeno, ,jako sedlina akce nebo zkušenosti vyvstávají nejen kognitivní, nýbrž vždy také typicky afektivně-kognitivní vztažné systémy neboli schémata" (Ciompi, 1997, s. 47).

Zjednodušeně to lze ilustrovat výrokem "popálené děti se bojí ohně"; s kognitivním obsahem "oheň" je asociována emoce strachu. To je základem "zkušeností generovaných afektivně-kognitivních vztažných systémů" neboli "integrovaných programů cítění, myšlení ak chování". Tyto "v akci, tedy v jednajícím prožívání se vytvářející programy cítění, myšlení ak jednání se týkají všech oblastí života, od zacházení s každodenními předměty ak místními i časovými danostmi přes technické pohotovosti všeho druhu až kk diferencovaným mezilidským způsobům chování... podle základního konceptu afektivní logiky vytvářejí tyto afektivně-kognitivní vztažné systémy neboli programy cítění, myšlení a chování na nejrůznějších hierarchických rovinách vždy základní, stavební kameny psyché' " (Ciompi, 1997, s. 48). Tento koncept afektivně-kognitivního vztažného systému (programu cítění, myšlení a jednání) je pro pochopení Ciompiho teorie afektivní logiky klíčový.

Podle Ciompiho je příkladem tohoto vztažného systému či programu elementární úzkostná a vyhýbavá reakce vytvořená zkušeností, která může být, podle situace, založena také na přemýšlení o tom, jak se vyhnout určitým podnětům, ale může být také nevědomá, jako je např. agresivní postoj vůči autoritativním osobám, vytvořený jako důsledek v minulosti prožívané "přemocné a nebezpečné figury otce". Takové programy či vztažné systémy nevědomě a stále spoluurčují veškeré cítění, myšlení a chování, pokud nedojde k jejich restrukturaci vlivem korektivní zkušenosti. Dynamika duševního života člověka je tedy zásadně určována afektivně-kognitivními vztažnými systémy, tj. jednotou afektivních a kognitivních procesů, která se projevuje jak v motivaci, tak i ve způsobech chování, neboť tu jde o neustálou funkční komplementaritu emocí a kognice. Schematicky to lze vyjádřit triádou fenoménů, které vytvářejí funkční jednotu:

Afektivní komponenty zkušenosti a programů činnosti ovlivňují naše myšlení, které tak upřednostňuje určité dráhy, jež se v minulosti osvědčily jako zvláště účelné, nebo vytváří dráhy nové na základě hypotéz a ověřování jejich úspěšnosti.

Myšlení sleduje úspěšnost, což má vždy také emocionální efekt, který se tak stává jeho pohnutkou. "Jak jednoduché, tak i komplexní kognitivní objekty jsou tím obligátně opatřeny afektivním zabarvením nebo míšením spočívajícím na určujících zkušenostech a zůstávají tím stabilnější, čím častěji se stejné zkušenosti opakují. Takové afektivní komponenty, které obsahově zahrnují celou paletu možných základních citů a jejich nekonečných odvětví, nemusí být nutně vědomé; naopak, čím lépe se funkcionální programy cítění, myšlení a chování zabrušují a automatizují, tím méně jsou provázeny vědomou pozorností" (Ciompi, 1997, s. 49).

Z hlediska konceptu afektivní logiky je psychický aparát chápán jako "komplex hierarchické skladby internalizovaných programů cítění, myšlení a chování", přičemž "tyto programy neboli afektivně-kognitivní vztažné systémy vyvstávají z vrozených základů, ze sebeorganizace v akci, prostřednictvím operacionálního přiřazování určitých afektů k určitým kognitivním a behaviorálním sekvencím". Průběžně jsou zpevňovány, měněny a nově konstruovány opakovanými a odlišnými zkušenostmi a také "reaktivovány v příbuzném kontextu specifickými kognitivními ak afektivními uvolňovači" (Ciompi, 1997, s. 52). Jinak řečeno: "Minulé relevantní zkušenosti jsou reaktivovány podobnými afektivními a (nebo) kognitivními stimuly" (Ciompi, 1997, s. 121).

Podle Ciompiho (1997, s. 93 násl.) afekty jako operátory myšlení působí organizačně-integrativně, a to prostřednictvím následujících mechanismů:

Afektivně specifické formy myšlení a logiky: (*dynamika) Z faktu, že jsme téměř stále nějak emocionálně naladěni, vyplývá podle Ciompiho souhra obecných ak speciálních operatorních vlivů afektů na myšlení: flexibilní modulace našich kognitivních aktivit závisí na kontextu ak náladě. "Mezi emocí ak kognicí přitom probíhají neustálá vzájemná působení: určité kognitivní podněty indukují nebo zesilují určité afekty a nálady ak ty opět kanalizují ak organizují vnímání ak myšlení" (L. Ciompi, 1997, s. 103). Situační kontext ak nálada jedince reaktivují zkušeností generované programy cítění, myšlení ak jednání ak vytvářejí "afektivně specifickou logiku" (smutku, zlosti, radosti, strachu). Vk rámci toho se uplatňuje ik tzv. každodenní logika či logika všedního dne, spojená sk relativně slabými ak mobilními afekty, sk charakteristickými kognitivními obsahy ak sk "dalekosáhle automatizovanými kognitivními operacemi", sk "průměrnostmi" ak se "samozřejmostmi".

Fraktální logika afektů (2. díl)

Autor: L. Ciompi in Nakonečný

Created by MPECHAC 2005 ©